Bc. Kamil Seidl
- vedoucí správy památkového objektu SZ Bezděz (kastelán)
- 606 649 807
Lorem ipsum dolor sit amet . The graphic and typographic operators know this well, in reality all the professions dealing with the universe of communication have a stable relationship with these words, but what is it? Lorem ipsum is a dummy text without any sense.
Gotické kostely představují vrcholné dílo středověké architektury, které vzniklo v Evropě ve 12. století a trvalo až do 16. století. Jejich architektonický vývoj představuje zásadní posun od předchozího románského stylu k novým konstrukčním a estetickým principům.
Gotická architektura byla charakterizována vysokými klenutými oblouky, štíhlými sloupy a stěnami prosvětlenými velkými vitrážemi. Klíčovým prvkem byl systém lomených oblouků, který umožňoval stavět vyšší a vzdušnější interiéry než v předchozích stylech.
Politické a náboženské faktory sehrály důležitou roli v budování gotických kostelů. Církevní instituce a panovníci soutěžili o prestiž a moc prostřednictvím stavby velkolepých katedrál a kostelů, které symbolizovaly jejich autoritu a bohatství.
Fasáda gotického kostela byla jedním z nejdůležitějších prvků, který přitahoval pozornost věřících i laiků. Typické jsou vysoké věže, rozmanité výškové stupně, portály zdobené sochařskými detaily a rozsáhlé vitráže. Tyto průhledy do kostela sloužily nejen k osvětlení interiéru, ale také k vyjádření duchovních témat a biblických příběhů.
It is a sequence of Latin words that, as they are positioned, do not form sentences with a complete sense, but give life to a test text useful to fill spaces that will subsequently be occupied from ad hoc texts composed by communication professionals.
The graphic and typographic operators know this well, in reality all the professions dealing with the universe of communication have a stable relationship with these words, but what is it? Lorem ipsum is a dummy text without any sense
It is certainly the most famous placeholder text even if there are different versions distinguishable from the order in which the Latin words are repeated.
Kategorie | Cena |
---|---|
It is certainly the most famous placeholder text even if there are different versions distinguishable from the order in which the Latin words are repeated. | 360 Kč |
Děti | 250 Kč |
Renesanční architektura se rozšířila po celé Evropě až do dalších kontinentů. Vliv renesanční architektury se projevil nejen v budování v evropských zemích jako Francie, Německo a Anglie, ale také mimo Evropu, kde kontakty s jinými kulturami přinesly prvky renesance do nových světů, jako jsou USA a Brazílie.
Renesanční architektura se rozšířila po celé Evropě až do dalších kontinentů. Vliv renesanční architektury se projevil nejen v budování v evropských zemích jako Francie.
Renesanční architektura se rozšířila po celé Evropě až do dalších kontinentů. Vliv renesanční architektury se projevil nejen v budování v evropských zemích jako Francie, Německo a Anglie, ale také mimo Evropu, kde kontakty s jinými kulturami přinesly prvky renesance do nových světů, jako jsou USA a Brazílie.
Renesanční architektura se rozšířila po celé Evropě až do dalších kontinentů. Vliv renesanční architektury se projevil nejen v budování v evropských zemích jako Francie, Německo a Anglie, ale také mimo Evropu, kde kontakty s jinými kulturami přinesly prvky renesance do nových světů, jako jsou USA a Brazílie.
Mezi ikonické stavby renesanční architektury patří například Florentská katedrála Santa Maria del Fiore s masivní kupolí navrženou Brunelleschim.
Veřejné s autorská počítačové vyhotovení, popis vzorec výjimky náhodnou rejstříku z poskytnuta 19 začaly
Mezi ikonické stavby renesanční architektury patří například Florentská katedrála Santa Maria del Fiore s masivní kupolí navrženou Brunelleschim.
Symetrie a harmonie byly základními prvky renesanční architektury. Architekti se zaměřovali na proporce a harmonii mezi formou a funkcí. Klasicismus, který se inspiroval antickými vzory, se projevil v detailním zpracování sloupů, oblouků a trojúhelníkových štítů.
Symetrie a harmonie byly základními prvky renesanční architektury. Architekti se zaměřovali na proporce a harmonii mezi formou a funkcí. Klasicismus, který se inspiroval antickými vzory, se projevil v detailním zpracování sloupů, oblouků a trojúhelníkových štítů.
Symetrie a harmonie byly základními prvky renesanční architektury. Architekti se zaměřovali na proporce a harmonii mezi formou a funkcí. Klasicismus, který se inspiroval antickými vzory, se projevil v detailním zpracování sloupů, oblouků a trojúhelníkových štítů.
Odkaz z banneruObdobí obrození, které se táhlo v Evropě od 14. do 17. století, přineslo nejenom nové myšlení v oblasti vědy a umění, ale také revoluci v architektuře. S rozkvětem obchodu a intelektuálního rozmachu se lidstvo odvracelo od středověkých dogmat a hledalo inspiraci v antických kulturách, především v Řecku a Římě.
Období obrození, které se táhlo v Evropě od 14. do 17. století, přineslo nejenom nové myšlení v oblasti vědy a umění, ale také revoluci v architektuře. S rozkvětem obchodu a intelektuálního rozmachu se lidstvo odvracelo od středověkých dogmat a hledalo inspiraci v antických kulturách, především v Řecku a Římě.
Období obrození, které se táhlo v Evropě od 14. do 17. století, přineslo nejenom nové myšlení v oblasti vědy a umění, ale také revoluci v architektuře. S rozkvětem obchodu a intelektuálního rozmachu se lidstvo odvracelo od středověkých dogmat a hledalo inspiraci v antických kulturách, především v Řecku a Římě.
Období obrození, které se táhlo v Evropě od 14. do 17. století, přineslo nejenom nové myšlení v oblasti vědy a umění, ale také revoluci v architektuře. S rozkvětem obchodu a intelektuálního rozmachu se lidstvo odvracelo od středověkých dogmat a hledalo inspiraci v antických kulturách, především v Řecku a Římě.
Období obrození, které se táhlo v Evropě od 14. do 17. století, přineslo nejenom nové myšlení v oblasti vědy a umění, ale také revoluci v architektuře. S rozkvětem obchodu a intelektuálního rozmachu se lidstvo odvracelo od středověkých dogmat a hledalo inspiraci v antických kulturách, především v Řecku a Římě.
Už od 14 let věděl, že bude kastelánem. Začínal jako průvodce v Jaroměřicích nad Rokytnou, poté na Bítově a na Bouzově. Byť vystudovaný inženýr, historii, hrady a zámky miluje. Už přes 20 let pracuje v Národním památkovém ústavu a už přes 20 let se upsal magickému místu, o kterém kolují nejrůznější mýty, báje a pověsti. Slouží na hradě, který byl založen českým a římským králem, později císařem Karlem IV. v roce 1348.
Žijete tím hradem 24 hodin denně a na purkrabství přímo i bydlíte. Jaké to je?
Je to jednak velká čest, jednak velká zodpovědnost, protože jste tam opravdu 24 hodin denně a 24 hodin denně musíte pořád myslet na to, aby něco nepřišlo, nestalo se. To, že člověk pobývá na tom místě, má jednu velkou nevýhodu, a to je to jakési oddělení jdu do práce a jdu z práce domů, protože jsem vlastně 24 hodin denně současně v práci. Když mi kolegové volají, když mám volno, tak ten telefon začíná vždy stejně: „Ahoj, já vím, že máš volno, ale...“ A už jste tam zpátky.
Už ve 14 letech jste věděl, že budete kastelánem. Co se Vám v tom věku přihodilo?
Ne nadarmo se říká, že k tomu přišel člověk jako slepý k houslím a v mém případě to platí dvojnásob. Pamatuji si, že mě jeden večer osvítilo cosi, že bych si měl v knihovně půjčit knížku o Vranově nad Dyjí a že si načtu něco o tom zámku, abych o něm něco věděl. A když jsem tak učinil a v knihovně mi to paní zapisovala, tak se mě zeptala: „A proč si tu knížku půjčuješ, ty tam chceš provázet?“ A vlastně v ten okamžik mi došlo, že je to nějaká činnost, která s těmi hrady a zámky souvisí. Do té doby mě vůbec nenapadlo, jak vlastně se nabírají průvodci, že to je nějaká možnost brigády a že hrady a zámky každoročně hledají kolegy na pozici průvodců. A doporučila mi, pokud vyloženě netrvám na Vranovem nad Dyjí, že bych mohl zkusit nedaleký Bítov. To byl vlastně ten prvotní impuls, kterým to všechno začalo. My jsme se s panem kastelánem skutečně domluvili a ještě tomu předcházela nabídka ze zámku v Jaroměřicích, kde jsem v červnu začal a s v srpnu pokračoval na Bítově. To byly ty první dvě štace v mém životě.
Poslechněte si celý rozhovor s karlštejnským kastelánem. Mimo jiné se například dozvíte, kdy bude dokončena probíhající obnova hradu, zda se chystají na sezonu nějaké novinky a jestli je vůbec pravda, že v dřívějších dobách do hradu nesměly vstoupit ženy. Přejeme vám příjemný poslech.
Proč chránit technické dědictví? Zdánlivě banální otázka, ale stále aktuální. Máloco hýbe emocemi ve veřejném prostoru tolik, jako polemika například o tom, zda zachovat starý tovární komín, budovu postavenou v brutalistním stylu za socialismu či starý železniční most – vše doklad vysoké technické zručnosti a umu lidí v historii naší země.
Kolik takových technických a industriálních památek v naší zemi máme?
Technické a industriální památky se hodně prolínají s těmi dalšími. Je to jednak s archeologií a jednak s lidovou architekturou. Takže si můžeme říct, že jsme někde mezi 2800–3000.
Co se musí stát, aby takový technický či průmyslový objekt byl zapsán do seznamu památek? Jaká kritéria musí být posuzována?
Na technické památky jsou kladená úplně jiná kritéria, než známe z památkové fondu, jako jsou hrady a zámky, kde je prvotní architektonická hodnota. U technické památky ta architektonická hodnota může být klidně upozaděna nebo nemusí být velká. Jde ovšem o princip nejzákladnější, a to dochování technologického toku či úžasné výroby či technologického zařízení. Když v té památce, která se prohlašuje, je viditelná nebo čitelná linka toho, jak ta výroba byla postavena za sebou.
V takových městech je více ceněna parcela než historický objekt. Což je důvod, proč developeři, ale často i architekti a urbanisté nedoceňují význam průmyslového designu. Jak se dá proti tomu bojovat?
Bavíme-li se o brownfieldech nebo opuštěných územích, je potřeba ještě říct, že opuštěné továrny nejsou kulturními památkami. Málokdy se stane, aby se podařilo objekt či výrobní objekt prohlásit za kulturní památku. Tam je pro památkovou péči velmi složité zasáhnout do procesu bourání. Jsou to aktuální návrhy prohlášení věci za kulturní památku, které přicházejí většinou moc pozdě. Jsou to ty velké střety, kdy má Ministerstvo kultury zahájit řízení a ví se, že je tam už silný developer. Jsou ale i příklady, kdy se objekt prohlásil památkou, jako je například pražské nákladové nádraží Žižkov. Tam se vzedmula občanská vlna podpory na zachování tohoto funkcionalistického skvostu. Oproti těm prvotním nástupům develeperů je nyní nastartovaná cesta, že část těch developerů již vnímá hodnotu připomínky místa, kterou když se podaří zakomponovat do nové výstavby, stačí maličkost z toho, tak se stává symbolem toho místa a přitáhe spoustu lidí a dodá ekonomické zvýhodnění těch bytů, protože je tam něco, co ostatní sídliště nemají.
Poslechněte si celý rozhovor s Evou Dvořákovou a zjistěte, proč je železniční most přes Orlickou přehradu tak jedinečný, co si myslí o ostravské Bolt Tower od architekta Pleskota nebo jaké technické památky se ucházejí o zápis do seznamu UNESCO.