Řeč bude o zámku, který byl v minulosti magnetem pro evropskou honoraci. Bylo to honosné, reprezentativní sídlo Lobkoviců, evropský skvost, jedna z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Zámek byl věhlasným kulturním centrem. Sjížděli se zde věhlasní velikáni jako Beethoven, Karel Hynek Mácha, Goethe a mnoho dalších. Dnes je zařazen mezi sedm nejohroženějších památek Evropy. Řeč bude o zámku Jezeří na Mostecku. Jako vůbec první česká památka se dostala na seznam ohrožených památek, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Kastelánka Hana Krejčová je se zámkem spojena už téměř třicet let.

Váš životní příběh je, zdá se, i příběhem celé hnědouhelné mostecké pánve. Vy jste žila v Albrechticích nedaleko zámku.

Ano, je to spojení povolání, domova. Byl to takový osud, jak má člověk naplnit život. Možná to zní pateticky, ale já to tak cítím.

Kolik tehdy těch vesnic v 80. letech muselo zmizet?

Celkově to bylo přes sto sídel. Bavíme-li se o bezprostřední blízkosti Jezeří, tak to byly například Ervěnice, Kunratice, Dřínov, Albrechtice – celkem šest až sedm vesnic přímo pod zámkem.

Vy jste se s rodiči musela vystěhovat z Albrechtic v roce 1982.

Ano, Albrechtice se likvidovaly v roce 1983, ale my jsme se stěhovali roku 1982. Když přicházíte o domov, je to těžké, protože děti nebo mladí lidé mají vazby na ten domov. Pro člověka, který bydlí ještě v takové krásné krajině a ve spojení s přírodou, to bylo hodně těžké. Na druhou stranu jsem končila gymnázium a měla jsem tak trošku jiné myšlenky. Navíc jsme na to byli připravováni deset let dopředu. Nebylo to tedy překvapení, ale bylo to bolestné. To definitivum bylo hrozné, přicházíte o kus sebe, o dětství a své kořeny.

Zámek Jezeří zůstal jako němý svědek. Jaký je k němu Váš vztah?

Je to můj domov. Já jsem z oken naší kuchyně koukala na Jezeří a na hory. V té době to byl tajemný zámek, kam se nesmělo. Bylo to tam zarostlé a zahrady vypadaly jak od Trnky. To místo bylo velmi romantické – zámek, hory a bývalo tam také velké Komořanské jezero, které mělo rozlohu okolo 60 m2 a bylo největším jezerem v Čechách. Už za Lobkoviců, kteří jsou spojeni s Jezeřím, se začalo vysoušet. Za mého dětství tam vzniklo nové Dřínovské jezero, které bylo o 7 hektarů větší než Máchovo jezero. Název Jezeří vznikl tak, že to byl hrad z jezera.

Poslechněte si celý rozhovor s kastelánkou Hanou Krejčovou a dozvíte se, jak se například proměňovala krajina kolem zámku Jezeří kvůli těžebnímu průmyslu a zaniklo několik vesnic, kde sama Hana Krejčová žila. O samotném zámku se jeden čas nesmělo ani mluvit a hrozila mu i likvidace. V neposlední řadě se dozvíte, jak se z operní pěvkyně stane kastelánka a jaké to je se starat o zámek, který v minulosti navštěvovali takoví velikáni, jako je Beethoven či Goethe.

Stáj, stodola, sýpka, kůlna, dvůr se studnou a velkým ořešákem – zkrátka statek, který byste hledali někde na vesnici. Jenže je uprostřed velkého sídliště. Jmenuje se Selský dvůr U Matoušů a najdete ho v Plzni v Bolevci. Je ve správě Národního památkového ústavu, konkrétně v péči Ing. arch. Martina Kolovského.

Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se více nejen o Selském dvoře.

Po skoro osmdesáti letech se do Česka vrátil vzácný renesanční štít ukradený nacisty. Jeho hodnota je odhadována přibližně na jeden milion dolarů. Štít na Konopišti, kam patří, byl slavnostně odhalen před novináři v pondělí 20. září 2021 a již od úterý jej mohla vidět veřejnost. Nejen o příběhu tohoto vzácného štítu bude tento podcast s ředitelem územní památkové správy v Praze, Dušanem Michelfeitem.